Terapie - Aktivita A-Z

Kazuistika - Případ první

Společnost vyrábějící přesná měřící zařízení. Technologické oddělení firmy, která patří ke špičce svého oboru, změnilo nástupem nového managementu do čela společnosti, styl práce. Většinou technologů byly změny přijímány chladně, nebo dokonce odmítány. Zažitý způsob práce, který přinesl firmě úspěch, považovali za zbytečné měnit. Navíc nový způsob práce považovali za slušně řečeno stupidní. Vzniklou situaci, která hrozila rozpadem oddělení a odchodem vysoce kvalifikovaných a ceněných pracovníků, bylo třeba řešit.
Součástí „projektu nápravy“ byla, kromě řady dalších intervenčních opatření, skupinová terapie pro technology. Pracovali jsme 60 minut týdně po dobu 10 měsíců. Rozebírány a řešeny byly stavy ohrožení, vzniklé změnami ve firmě, stresové situace vytvářené neznalostí prostředí nových manažerů, pocity zneuznání plynoucí z nezájmu o jejich názory, a další problémy. Skupina postupně odhalovala nejen své problémy k firmě, ale i problémy uvnitř oddělení. Rozkrývali zažité postoje a návyky, hodnotili je, a navrhovali případné korekce. Získávali zpět motivaci, aktivitní přístup a angažovanost, která týmu chyběla. Zaměření se na „vnitřního nepřítele“ bylo změněno na porovnávání se s kolegy technology u dvou nejvýznamnějších konkurentů a hledání cest, jak je překonat.
Po 10 měsících byl celý projekt hodnocen jako velmi úspěšný. Zadavatel i pracovníci technologického oddělení hodnotili práci terapeutů jako naprosto profesionální, mimořádně lidskou, perfektně zacílenou a s vynikajícími výsledky.

Kazuistika - Případ druhý

Jedna z částí společnosti, zabývající se prodejem a servisem produktů a služeb firmám i fyzickým osobám, byla řízena již 11 roků mužem, který byl velmi ctěn pro to, k jakým výsledkům dovedl svůj útvar a jak vysoké kvality a profesionality služeb se svým týmem dosáhl. V posledním čtvrtletí byl jím samým pozorován úbytek energie a velké problémy s koncentrací a zvládáním i dříve běžných pracovních úkolů a povinností. Na neobvyklý stav, pojmenovaný slovy „něco se s tebou děje“, byl upozorněn i kolegou a přítelem v jedné osobě. Při diagnostickém rozhovoru byl identifikován stav blízký syndromu vyhoření. Ihned začala terapie.
Práce s tímto klientem byla v podstatě standardní psychoterapií, jen s tím rozdílem, že neprobíhala pouze u psychoterapeuta v ordinaci, ale i v prostředí klienta, a to firemním i rodinném. Akutní léčba trvala tři a půl měsíce a následně pokračovala terapie zaměřená na předcházení podobného stavu do budoucna. Klíčové bylo zaměřit se na pracovní návyky a stereotypy. Posléze byla terapie rozšířena i mimo pracovní prostředí. Velkou výhodou bylo, že v celém procesu byli manažerovi oporou dva dlouholetí kolegové (v práci) a manželka s dcerou (v rodině). Po roce a půl bylo nastaveno pouze průběžné sledování a terapie byla ukončena. Podařilo se předejít vážnější situaci, která by s velkou pravděpodobností vedla k větším psychickým problémům. Tohoto klienta je však třeba brát jako velmi „osvíceného“ člověka, který neváhal a při zpozorování příznaků obtíží se ihned obrátil na odbornou pomoc.