Co děláme - Aktivita A-Z

Tréninkově a prožitkově zaměřené skupinové semináře. Kombinují aktivní osvojování vědomostí metodami přirozeného učení, rozvojem a zdokonalováním se v dovednostech (praktické využití vědomostí a svých individuálních dispozic) a heuristický (objevitelsko– řešitelský) aktivní přístupu k řešení pracovních i životních situací.

Jde o formu vzdělávací akce, ve které je lektor více v roli facilitátora než vyučujícího. Workshop využívá individuálních zájmů a potřeb účastníků propojeně se skupinovým potenciálem a dynamikou k tomu, aby účastníci sami dospěli k předem jednoznačně spolu se zadavatelem nadefinovaným cílům a výstupům. Pro tuto formu akce je nezbytná určitá úroveň účastníků v problematice, na kterou je workshop zaměřen. Musí mít co přinést a vložit do řešení.

Je rozhovorem pracovníka a konzultanta zaměřeným na témata, ve kterých se hledá řešení. Konzultant se aktivně zapojuje do jeho hledání, definování, formulování či plánování ve spolupráci s pracovníkem. Konzultační schůzka je zaměřena na kooperaci konzultanta a pracovníka při řešení určité situace.

Schůzka pracovníka s koučem je cílena na konkrétní pracovní situace, analýzu těchto situací, definování současného stavu či plány i prognózy dalšího vývoje a přípravy na jeho efektivní zvládnutí. Kouč je „katalyzátorem“ aktivit pracovníka, ne aktivním řešitelem či poradcem. Pomáhá pochopit, uvědomit si, motivovat, podporuje a dodává energii.

Jsou sledem provázaných vzdělávacích aktivit v konkrétním časovém období. Příprava programu se zabývá analýzami minulého a současného stavu, budoucích potřeb a přínosů, dostupností a využitelností zdrojů, rozhodováním o strategii projektu, definováním projektových cílů, volbou vhodných forem a metod, plánováním projektu a přípravou projektové dokumentace a podkladových a studijních materiálů. Při realizaci se zaměřujeme na naplnění plánu projektu. Její součástí je sledování, kontrola, průběžné hodnocení a případné korekce tak, aby byly dosaženy cíle projektu a jeho přínosy. Klíčová je realizace vzdělávacích a rozvojových aktivit, z nichž musí být jednoznačné výstupy, nejlépe měřitelné a jasně vyhodnotitelné. Závěrečné hodnocení programu je logickým vyústěním. Protože vzdělávací projekty z určitého stavu věcí vychází a další na ně bude navazovat, je třeba analyzovat dosažené výsledky a ukončit projekt jeho převedením do dalšího životního cyklu.

V počátku spolupráce si společně s klientem definujeme kompetence poradce (odpovědnosti a pravomoce), při řešení definované situace. Poradce vstupuje do tohoto řešení v různých úrovních odpovědnosti od 100% (manažer řešení situace, tedy dodavatel řešení a často i navazující realizace) až po podpůrnou (dílčí, doplňkovou), pro např. jednu speciální analýzu či činnost.
Podle míry zapojení konzultanta rozlišujeme:

• expertní poradenství - poskytujeme řešení pro daný problém, situaci či proces
  

• konzultační poradenství - poskytujeme informace, nabízíme alternativy a varianty, pomáháme hledat řešení, podporujeme implementaci
  

• participační poradenství - klademe otázky, poskytujeme zpětnou vazbu, otevíráme polemiku a podněcujeme diskusi
  

V poradenství se zaměřujeme především na oblasti rozvoje zdrojů a efektivity procesů.

1. potřeba vědět -proč, co a jak se učit

2. uvědomění si sebe sama - rozvoj osobní odpovědnosti

3. využívání zkušeností - propojovat nové informace se stávajícími znalostmi a zkušenostmi

4. ochota se učit - vnímat užitečnost

5. orientace na učení - konfrontovat potřeby s učební látkou

6. motivace - podporování a dodávání energie

Pojem Aktivní učení znamená, že svou přípravu a osvojené znalosti a dovednosti dokážeme „PRODAT“. Úspěšně složit test, vysvětlit problematiku kolegům, přesvědčivě prezentovat návrh atd. Proto je tak důležité cvičit a trénovat. Při tréninku se budou mezi informacemi, které jsou ve vašem mozku uloženy, vytvářet propojení. Ty pak můžete využít pro zvládání situací ve svém pracovním i osobním či rodinném životě.

Pojem Pasivní učení vychází z výzkumu, který ukázal, že nové informace a obsahy si v paměti nejlépe zpracujeme a uložíme při uvolněné atmosféře plné pohody. Na základě těchto poznatků se začal používat pojem Superlearning, metoda pasivního učení. Ta střídá tři fáze. V první fázi uvolnění, kdy se má student dostat do stavu alfa. Druhou fází je fáze učení, ve které učitel (vzdělavatel) pomalu a klidně přednáší učivo. Třetí fáze je aktivační, kdy se naučená látka používá a procvičuje aktivně.